Dotazy a odpovědi k nitrátové směrnici

 

V této rubrice si můžete prohlédnout odpovědi na často kladené dotazy k  nitrátové směrnici.
Pokud uspokojivou odpověď nenajdete, napiště svůj dotaz, prosím, na adresy: klir(a)vurv.cz; kozlovska(a)vurv.cz  
Podle možností se Vám pokusíme co nejdříve odpovědět.


POZOR - vzhledem ke změnám legislativy nemusí být odpovědi platné po datu jejich zveřejnění.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

23.2.2016
Dotaz: Náš podnik pobírá dotace za agroenviromentální opatření. Jakou maximální dávku dusíku můžu napsat na louky?Nemohu to nikde najít, ale od někoho jsem zaslechl 40 kg N/ha, je to, prosím, pravda? Díval jsem se i do LPISu a u většiny luk (TTP) mohu dát až 160 kg N/ha.

Odpověď: (Klír): v novém opatření na ošetřování travních porostů (OTP AEKO, pro louky a pastviny) už limity hnojení celkovým dusíkem, jako byly dříve v AEO, většinou nejsou. Uváděných původních 40 kg celkového N/ha luk, pak navýšených na 60 kg celkového N/ha luk platilo v minulém AEO, kde už ale všechny závazky v roce 2015 doběhly…
Nyní tedy platí jen limit 160 kg účinného N (podle nitrátové směrnice), na každý DPB. Do limitu se započítává minerální N ze 100 %, N ze hnoje a kompostu ze 30 %, N z digestátu ze 70 % a N z kejdy skotu, ale i z výkalů a moči zvířat na pastvě ze 60 %. Těmito koeficienty se násobí přívod celkového dusíku, zapsaný v evidenci hnojení. Např. dodám 120 kg N v kejdě skotu, to zapíšu do evidence, ale do limitu se započítá jen 72 kg N/ha (= 120 x 0,6).
Limity celkového N ale zůstávají u těchto nadstavbových titulů:
Suché stepní trávníky a vřesoviště - pastvou dodat min. 5 kg celk. N/ha DPB, max. 50 kg celk. N/ha DPB (neplatí, je-li pastva nahrazena sečí)
Druhově bohaté pastviny - pastvou dodat min. 10 kg celk. N/ha DPB

4.2.2016
Dotaz: Kdy bude platit nová nitrátová směrnice?
Odpověď (Klír): V současné době se připravuje novela nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Účinnost opatření nového akčního programu se předpokládá od 1. července 2016. Další informace naleznete na hlavní stránce tohoto webu.

12.1.2016
Dotaz: Kde se dají sehnat modré sešity evidence hnojení?
Odpověď (Šperlingová): Sešity vám rádi zašleme, návod na objednání naleznete zde.

19.2.2015
Dotaz: Kolik kg N/ha je možné aplikovat na rozklad slámy na půdní blok, který neleží ve zranitelné oblasti? A lze na rozklad slámy aplikovat minerální hnojivo Amofos?

Odpověď (Klír): Mimo zranitelnou oblast není hnojení na slámu omezeno. Obecně se uvádí, že na podporu rozkladu 1 tuny slámy obilnin je třeba dodat 8 - 10 kg N. Takže při obvyklých výnosech slámy 4 - 5 t/ha je to okolo 30 - 50 kg N/ha. Sláma obilnin má široký poměr uhlíku k dusíku (C:N), cca 80:1 až 100:1. Aby ji mohly mikroby rozložit, potřebují dusík, na vyrovnání tohoto poměru. Na podporu rozkladu slámy luskovin a olejnin se dusík nedává, neboť její poměr C:N je nižší, tedy příznivější. A navíc, po těchto plodinách zůstává větší množství dusíku v půdě. Obecně je třeba dávat přednost amonné formě (třeba i Amofos) nebo amoniakální formě v tekutých statkových (kejda) nebo kapalných organických hnojivech (digestát). Tuto formu mikroby lépe využijí než dusičnanovou. Avšak v dnešní době je nevhodné aplikovat hnojiva na čerstvou, žlutou slámu ihned po sklizni, před podmítkou. Vlivem obvyklého pozdního používání fungicidů a dalších látek (strobiluriny) může být rozklad slámy velmi zpomalen. A hnojivo pak není pro rozklad slámy využito. Proto je obecně lepší slámu nejprve zapravit bez hnojiva a hnojit až po několika týdnech před další podmítkou, příp. střední orbou. Sláma již změní barvu, to znamená, že začal její rozklad. Jiná věc je, když sláma na poli po sklizni několikrát zmokne, pak se rozkládá rychleji.

 

17.2.2015
Dotaz: Hospodaříme v oblasti, kde část podniku je v ZOD. Jaká je využitelnost dusíku z hnoje skotu a drůbeží podestýlky v druhém roce po jejich aplikaci? Musí být započítán využitelný dusík z druhého roku do limitů hnojení?
Odpověď
(Klír):
Pro účely administrativní kontroly limitů hnojení ve zranitelných oblastech je započítán pouze první rok, tj. 30 % dusíku z hnoje a 60 % z drůbeží podestýlky. Z hlediska agronomického by se ale měl započítávat dusík i druhým, příp. třetím rokem. Je to běžně součástí plánů hnojení. V Rámcové metodice výživy rostlin, na str. 29 je uveden podíl dusíku započitatelný pro následné roky působení. Ale obsahy živin ve statkových hnojivech jsou již jiné - viz vyhl. č. 377/2013 Sb.

 

10.7.2014
Dotaz: Existují nějaká omezení pro hnojení kompostem ve zranitelné oblastí?
Odpověď
(Kozlovská): Kompost je organické hnojivo vyrobené z organických zbytků (rostlinného nebo živočišného původu) aerobní fermentací.

  • Pokud se jedná o hnojivo nakoupené, mělo by být registrované u ÚKZÚZ a vybavené příbalovým letákem s uvedením obsahu živin, poměru C:N nebo obsahu spalitelných látek.
  • Pokud je toto hnojivo vyrobené na farmě pro vlastní účely ze statkových hnojiv, nemusí být registrované. Obsahy živin jsou v tomto případě normativně uvedené ve vyhlášce č. 377/2013 Sb.

Kompost je většinou hnojivem s pomalu uvolnitelným dusíkem (poměr C:N je roven nebo větší než 10), a na jeho používání a skladování ve zranitelných oblastech se vztahují požadavky nařízení vlády č. 262/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

  • Především se jedná o dodržení období zákazu hnojení, které je stanoveno pro hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem od 15. 12. – 28. 2. (případně 1. 6. – 31. 7., pokud následuje až jarní plodina).
  • Obsah dusíku obsažený v kompostu se započítává do limitu následné plodiny, a to při započtení využitelného dusíku ve výši 30 %.
  • Dusík obsažený v kompostu se započítává do limitu 170 kg/ha zemědělské půdy v průměru zemědělského podniku (započteno ve statkových, organických a organominerálních hnojivech).
  • Kompost lze uložit na zemědělskou půdu před jeho použitím, a to za podmínek stanovených v nařízení vlády č. 262/2012 Sb., a za podmínek uvedených v havarijním plánu (dle nařízení vlády č. 450/2005 Sb.)

Kompost lze uložit na zemědělské půdě před jeho aplikací pouze v případě, že nebude ohroženo životní prostředí, a to

  • nejdéle po dobu 12 měsíců,
  • na stejném místě lze uložit kompost následně až pátým rokem,
  • pouze na místě vhodném k uložení a schváleném v havarijním plánu
    • minimálně 50 m od útvaru povrchových vod
    • na půdě, která není
      • meliorovaná
      • lehká písčitá
      • zamokřená
      • náchylná k erozi

Kompost musí být urovnán ve vrstvě o minimální výšce 1,5 m, na svazích orientován delší stranou po spádnici a musí být zabráněno odtoku hnojůvky.

Dotaz: Lze ve III. aplikačním pásmu aplikovat před meziplodinou hnůj a ještě před jejím zasetím hnojivo s rychle uvolnitelným dusíkem? K jaké plodině bude dusík z obou hnojiv počítán?
Odpověď:
Množství hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem použitého v letním a podzimním období (od 15. 6. do začátku období zákazu hnojení) je omezeno s ohledem na zařazení pozemku do aplikačního pásma. Ve III. aplikačním pásmu lze tato hnojiva použít k meziplodině do výše 80 kg celkového N/ha. Hnojení hnojivy s pomalu uvolnitelným dusíkem není v tomto období omezeno.

Dusík z obou typů hnojiv bude v tomto případě započítán k meziplodině (ne k následné plodině), jak je uvedeno v nařízení vlády č. 262/2012 Sb., pod tabulkou v příloze 3.

! Pozor, od 1. 7. 2014 je do seznamu plodin s limitem hnojení N nově zařazena hořčice bílá s limitem 80 kg/ha, tudíž pokud bude jako meziplodina použita, je potřeba uvedený limit dodržet.

Dotaz: Posuzuje se zimoviště zvířat na zemědělské půdě jako polní složiště hnoje? Jaké jsou požadavky na zimoviště z hlediska havarijního plánu?
Odpověď:
Na zimoviště, které je tvořeno  z přistýlané slámy nebo nespotřebovaného krmiva, není v době jeho využívání zvířaty nahlíženo jako na polní složiště (uložení statkových hnojiva na ZP) a není tedy nutné plnit požadavky nařízení vlády č. 262/2012 Sb. (umístění min. 50 m od vody, směr po spádnici, výška min. 1,5 m apod.).
V zimovišti vzniká hnůj z hluboké podestýlky, který je nutné po ukončení zimování odvést ke skladování na polní složiště, případně jej po ukončení období zákazu hnojení rovnou aplikovat na louky a pastviny.
Za uložení statkových hnojiv na ZP je považováno zimoviště, které je ponecháno na daném pozemku i po přesunu zvířat na běžnou pastvu, tj. statkové hnojivo není odvezeno ihned po ukončení pobytu zvířat na zimovišti.
Zimoviště je nutné zanést a nechat schválit v havarijním plánu jako plochu, na které dochází k nakládání se závadnými látkami a ze které mohou v případě nedodržení přiměřených opatření unikat závadné látky do okolního prostředí. K tomu musí být v havarijním plánu uvedena opatření, která havarijnímu odtoku závadných látek zabrání. Takto bude zajištěno vhodné umístění zimovišť z hlediska ochrany vod a přilehlého okolí.


2.6.2014
Dotaz: Je pravda, že do budoucna nebude možné ukládat hnůj na polní složiště?

Odpověď
(Klír): V současné době se o tom opravdu jedná. Evropská komise totiž podrobila náš akční program nitrátové směrnice zkoumání a došla k závěru, že některé věci zřejmě nejsou plně v souladu s evropskou nitrátovou směrnicí. Česká republika tedy obdržela žádost o informace týkající se uplatňování nitrátové směrnice EU v České republice. Tato žádost se nazývá PILOT EU. Je to flexibilní a neformální řízení Komise EU, které slouží k objasnění nebo řešení situací, u nichž Komise shledává možné porušení unijního práva ze strany členského státu. Jedním ze sporných bodů je i uložení hnoje na polních složištích. K tomu česká strana poskytla rozklad, že za současných podmínek ukládání hnoje (místa schválená v havarijním plánu, vhodný způsob ukládání atd.) nehrozí riziko znečištění vod. Tento závěr byl podpořen výsledky několikaletého zkoumání mnoha složišť a jejich okolí v zemědělské praxi. Nyní čeká česká strana na vyjádření a je připravena k dalším jednáním se zástupci Komise. Pokud by Komise neuznala naše argumenty, postoupila by případ k Evropskému soudu. To vše může trvat i několik let a výsledek se nedá předvídat…

ARCHIV DOTAZŮ