Význam zařazení meziplodin v systémech pěstování plodin je dobře znám. V posledních letech se pozornost zaměřuje na strniskové meziplodiny seté po sklizni hlavní plodiny (více o jednotlivých meziplodinách ZDE). Oceňuje se především prodloužení doby pokryvu půdy a tím výrazné snížení rizika eroze oproti holé půdě. Proto stát podporuje pěstování meziplodin v rámci agroenvironmentálních opatření, v roce 2004 bylo do systému zařazeno přes 200 tis. ha ploch.
Významným přínosem pěstování je redukce vyplavení nitrátů zadržením N v biomase před nástupem zimy (více ZDE), zvýšení biodiverzity, vytváření vhodného prostředí pro prospěšné organismy a fytosanitární efekt (viz seznam odborné literatury ZDE). Podmínkou pro efektivní zařazení meziplodin je dostatečná délka vegetace a tvorba odpovídající biomasy rostlin (podrobněji ZDE a v seznamu literatury).

Tato aplikace je učená jako rychlá pomůcka pro rámcový výběr vhodných druhů meziplodin z hlediska jejich biologických vlastností, teplotních a vláhových nároků (ZDE), stanovištních podmínek a dalších hledisek. U výběru meziplodiny pro konkrétní pozemek je nutné zohlednit povětrnostní podmínky daného ročníku, předplodinu, možný termín výsevu a další. Další poznatky z řešení uvedeného projektu NAZV budou publikovány v roce 2010, včetně agroklimatických map vytvořených speciálně pro strniskové meziplodiny.