• teaser blank
  • Uplatnění nitrátové směrnice v podmínkách ČR

    Ochrana vody před znečištěním dusičnany ze zemědělství

Nové podmínky NS v LPIS

Začátkem října bylo dokončeno zapracování nových podmínek nitrátové směrnice (NS) v ČR do LPIS, a to jak na úrovni dílů půdních bloků (DPB), zemědělských parcel, tak i v mapě. Změny přináší novela nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, vydaná pod č. 277/2020 Sb. (platné znění). Účinnost změn je od 1. července 2020. 

Doporučujeme si nejprve na Portálu farmáře zkontrolovat, jestli nedošlo ke změnám v zařazení DPB v rámci zranitelných oblastí, dále jen ZOD (60 k.ú. přidaných do ZOD, 45 k.ú. vyřazených ze ZOD). Změny mohou rovněž nastat u některých DPB na hranici k.ú. v ZOD a mimo ZOD, neboť se změnil způsob jejich zařazení (místo převažujícího zařazení rozhodují 2 ha v ZOD). Dále upozorňujeme, že charakteristiky NS (klimatické regiony, aplikační pásma, výnosové hladiny atd.) jsou nově k dispozici i pro DPB mimo ZOD, neboť plnění určitých opatření vycházejících z NS tam může být vyžadováno z titulu jiných předpisů (dotace, režim konkrétního ochranného pásma vodního zdroje, …). Pro ostatní uživatele mimo ZOD nejsou požadavky NS závazné, ale samozřejmě se jimi mohou také řídit, za účelem snížení ztrát dusíku…

Podrobnosti naleznete zde.

 

Opakované pěstování kukuřice

Nově, od roku 2020 akční program zavádí v § 10 odst. 3 nařízení vlády omezení pěstování kukuřice v osevním postupu, kdy ve III. aplikačním pásmu nelze pěstovat tuto plodinu více než 2 roky po sobě. Na základě monitoringu obsahu minerálního dusíku v půdě na podzim bylo zjištěno, že po kukuřici zůstává ze sledovaných plodin největší množství reziduálního (zbytkového) minerálního dusíku v půdě. Na těchto pozemcích, pokud nebyl víceletý sled kukuřice přerušen, vzniká vyšší riziko vyplavení dusičnanů z půdy a tím i znečištění povrchových a podzemních vod. Tímto opatřením by mělo být zajištěno snižování rizika kumulovaného vyplavení dusíku za více let.

Kontrola max. dvouletého cyklu pěstování kukuřice začíná datem účinnosti 5. akčního programu, tedy dnem 1. 7. 2020. To znamená, že ve III. aplikačním pásmu se jako první kukuřice hodnotí kukuřice pěstovaná v roce 2020 a další kukuřici lze na daném zemědělském pozemku pěstovat ještě v roce 2021, přičemž v roce následujícím (2022) je nutné již plodinu změnit. Nezáleží tedy na tom, jaká plodina byla na daném zemědělském pozemku pěstována v roce 2019.

Vzhledem k tomu, že pozemky s kukuřicí (zemědělské parcely v LPIS) se mohou v rámci jednoho DPB posunovat nebo měnit tvar, je, s ohledem na praktickou stránku realizace (např. pásy plodin, nepřesné zasetí, posun hranic pozemku, přejezdy zemědělskou technikou), nastavena tolerance 10 % možného překryvu plochy kukuřice, a to v kterémkoliv roce pěstování. Tento překryv nebude považován za porušení požadavku.

Sled pěstování kukuřice je možné přerušit ozimou plodinou, která bude pěstována jako třetí hlavní plodina ve dvou letech. Typicky se jedná o pěstování ozimého žita sklizeného na senáž v následujícím roce, po kterém může být zaseta opět kukuřice. V tomto případě již není tato další kukuřice pěstována po kukuřici. Přerušení sledu pěstování kukuřice však není možné meziplodinou zapravenou na zelené hnojení, sklizenou na podzim nebo pěstovanou jako vymrzající. Mezi kukuřicí pěstovanou na siláž a na zrno není v rámci této podmínky uplatněn žádný rozdíl. Požadavek § 10 odst. 3 nařízení se týká i kukuřice pěstované ve směsi s jinou plodinou (slunečnice, čirok apod.).

Změny zranitelných oblastí a úpravy akčního programu od 1. 7. 2020

Změny ve vymezení zranitelných oblastí a opatření 5. akčního programu (novela nařízení vlády č. 262/2012 Sb.) vyšly 19.6.2020 ve sbírce zákonů pod číslem 277/2020 s účinností od 1.7.2020.Nové podmínky nitrátové směrnice v České republice od 1. července 2020

Změny ve vymezení zranitelných oblastí a 5. akční program nitrátové směrnice (novela nařízení vlády č. 262/2012 Sb.) vyšly 19. 6. 2020 ve sbírce zákonů pod číslem 277/2020 Sb. s účinností od 1. 7. 2020. Změny dané novelou byly zapracovány do platného znění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, které si můžete stáhnout zde (s vyznačenými změnami a bez přílohy č. 1, tedy bez kompletního seznamu zranitelných oblastí, jehož změny jsou uvedeny níže).

Zranitelné oblasti, v nichž se nacházejí vody znečištěné dusičnany, zabírají 1,8 milionu hektarů, tedy více než polovinu využívané zemědělské půdy v České republice. Podle výsledků vývoje obsahů dusičnanů ve vodách bylo nyní do zranitelných oblastí přidáno 60 katastrálních území a naopak 45 jich bylo vyřazeno (tabulky 1 a 2). Od 1. července 2020 začínají platit i podmínky 5. akčního programu, nastaveného na období 2020–2024. Úpravy vycházejí z monitoringů vod i akčního programu, výsledků výzkumu, změn klimatu i připomínek z praxe.

Hlavní úpravy akčního programu:

  • posun začátku zákazu hnojení u klimatických regionů 6–7, který tak bude stejný jako u klimatických regionů v níže položených oblastech – z vyhodnocení meteorologických údajů vyplývá, že za posledních 10 let se změnily teplotní charakteristiky jednotlivých oblastí ČR,
  • prodloužení možnosti hnojení v příznivých podmínkách – v některých letech a oblastech se např. v říjnu nemohlo reálně hnojit z důvodů přemokřené půdy, ale pak již nastalo období zákazu hnojení; úprava tedy umožňuje za příznivých podmínek (průměrné teploty vzduchu nad 5 °C) použít kejdu či digestát a vyprázdnit jímky před zimním obdobím,
  • možnost o 14 dní dřívějšího předjarního hnojení u všech ozimů – výjimka původně platila pouze pro řepku a ozimou pšenici.
  • možnost používání hnojiv s nízkým obsahem N (v dávce do 5 kg N/ha) k ozimým plodinám i v době zákazu hnojení – tato hnojiva jsou používána hlavně jako zdroj fosforu, draslíku, síry, vápníku, hořčíku, bóru nebo zinku, současně obsahují i další speciální přísady zlepšující příjem živin a podporující rozvoj kořenového systému i růst nadzemní hmoty,
  • zápočet využitelného dusíku z rostlinných zbytků luskovin a jetelovin do limitu přívodu dusíku k následným plodinám,
  • zvýšení cílových výnosů a limitů přívodu dusíku, např. pro ječmen, žito, oves, tritikále, mák, hořčici a len (u obilnin cca o 0,5 t/ha a o 10 kg N/ha) – z důvodů využívání nových odrůd, např. hybridního žita pro vysoké výnosy,
  • zvýšení podzimních dávek dusíku pro řepku,
  • zvýšení jednorázové dávky dusíku na deficitních a svažitých pozemcích s trvalými travními porosty, s cílem podpořit v obdobích sucha nárůst biomasy pro první seč,
  • zákaz pěstování kukuřice ve III. aplikačním pásmu více než dvakrát po sobě – po kukuřici zůstává na podzim v půdě nejvíce minerálního dusíku ze sledovaných plodin.

KONTAKTY:

Ing. Jan Klír, CSc.
tel.: 603 520 684
e-mail: klir(a)vurv.cz

KONTAKTY NA AKREDITOVANÉ PORADCE VÚRV, v.v.i.:

Ing. Lada Kozlovská
tel.: 733 375 632
e-mail: kozlovska(a)vurv.cz