Změny zranitelných oblastí a úpravy akčního programu od 1. 7. 2020

Nové podmínky nitrátové směrnice v České republice od 1. července 2020

Změny ve vymezení zranitelných oblastí a 5. akční program nitrátové směrnice (novela NV 262/2012 Sb.) vyšly 19. 6. 2020 ve sbírce zákonů pod číslem 277/2020 Sb. s účinností od 1. 7. 2020. Změny dané novelou byly zapracovány do platného znění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, které si můžete stáhnout zde (s vyznačenými změnami a bez přílohy č. 1, tedy bez kompletního seznamu zranitelných oblastí, jehož změny jsou uvedeny níže).

 

Zranitelné oblasti, v nichž se nacházejí vody znečištěné dusičnany, zabírají 1,8 milionu hektarů, tedy více než polovinu využívané zemědělské půdy v České republice. Podle výsledků vývoje obsahů dusičnanů ve vodách bylo nyní do zranitelných oblastí přidáno 60 katastrálních území a naopak 45 jich bylo vyřazeno (tabulky 1 a 2). Od 1. července 2020 začínají platit i podmínky 5. akčního programu, nastaveného na období 2020–2024. Úpravy vycházejí z monitoringů vod i akčního programu, výsledků výzkumu, změn klimatu i připomínek z praxe.

Hlavní úpravy akčního programu:

  • posun začátku zákazu hnojení u klimatických regionů 6–7, který tak bude stejný jako u klimatických regionů v níže položených oblastech – z vyhodnocení meteorologických údajů vyplývá, že za posledních 10 let se změnily teplotní charakteristiky jednotlivých oblastí ČR,
  • prodloužení možnosti hnojení v příznivých podmínkách – v některých letech a oblastech se např. v říjnu nemohlo reálně hnojit z důvodů přemokřené půdy, ale pak již nastalo období zákazu hnojení; úprava tedy umožňuje za příznivých podmínek (průměrné teploty vzduchu nad 5 °C) použít kejdu či digestát a vyprázdnit jímky před zimním obdobím,
  • možnost o 14 dní dřívějšího předjarního hnojení u všech ozimů – výjimka původně platila pouze pro řepku a ozimou pšenici.
  • možnost používání hnojiv s nízkým obsahem N (v dávce do 5 kg N/ha) k ozimým plodinám i v době zákazu hnojení – tato hnojiva jsou používána hlavně jako zdroj fosforu, draslíku, síry, vápníku, hořčíku, bóru nebo zinku, současně obsahují i další speciální přísady zlepšující příjem živin a podporující rozvoj kořenového systému i růst nadzemní hmoty,
  • zápočet využitelného dusíku z rostlinných zbytků luskovin a jetelovin do limitu přívodu dusíku k následným plodinám,
  • zvýšení cílových výnosů a limitů přívodu dusíku, např. pro ječmen, žito, oves, tritikále, mák, hořčici a len (u obilnin cca o 0,5 t/ha a o 10 kg N/ha) – z důvodů využívání nových odrůd, např. hybridního žita pro vysoké výnosy,
  • zvýšení podzimních dávek dusíku pro řepku,
  • zvýšení jednorázové dávky dusíku na deficitních a svažitých pozemcích s trvalými travními porosty, s cílem podpořit v obdobích sucha nárůst biomasy pro první seč,
  • zákaz pěstování kukuřice ve III. aplikačním pásmu více než dvakrát po sobě – po kukuřici zůstává na podzim v půdě nejvíce minerálního dusíku ze sledovaných plodin.