• teaser blank
  • Uplatnění nitrátové směrnice v podmínkách ČR

    Ochrana vody před znečištěním dusičnany ze zemědělství

Zákaz hnojení přes zimu – možné výjimky

Aktuální informace (19. 11. 2020)
MZe v těchto dnech připravuje postup pro uplatnění "vyšší moci" při mimořádné aplikaci statkových a organických hnojiv v době zákazu hnojení, z důvodů nevhodných povětrnostních a půdních podmínek v uplynulém období (zamokřené půdy). V letošním roce reálně chybí 5-6 týdnů s vhodnými podmínkami pro aplikaci kejdy a digestátu. Problémy nastávají už i s rozmetáním hnoje. Před zimou je nutné, jako každý rok, připravit skladovací kapacity pro uskladnění hnojiv vyprodukovaných v příštích měsících.
V letošním roce sice byla nově nastavena výjimka - prodloužení možnosti hnojení o 14 dní při průměrné denní teplotě nad 5 °C, ale vzhledem k předpovědím na příští dny zřejmě už tuto výjimku nebude možné využít.
Podrobnosti připravujeme, sledujte www.nitrat.cz

Aktuální informace (15. 11. 2020)
V některých oblastech jsou nyní vhodné podmínky pro využití výjimky podle § 6 odst. 3, tedy průměrné denní teploty přesahující 5 °C. Připomínáme, že zakaz hnojení, vč. možných výjimek se netýká jen DPB ve zranitelných oblastech (ZOD), ale i všech DPB u žadatelů o dotace AEKO nebo EZ PRV, i když jsou mimo ZOD. 
Vzhledem k tomu, že v letošním roce se z této výjimky stává "pravidlo" na velké části území (zamokřené půdy), připravujeme ve spolupráci s ČHMÚ centrální informaci o průměrných teplotách na území ČR za období 5. až 28. 11. 2020 (pokrývá dvě překrývající se 14tidenní lhůty), kterou bude ÚKZÚZ při kontrole akceptovat. Zemědělci tedy nemusí posílat individuální žádosti o potvrzení teploty na ČHMÚ. 
Pro odhad vývoje teplot v hodinových intervalech a kalkulaci průměrné denní teploty přidáváme ještě další možný zdroj:  Foreca.

______________________________________

V České republice platí od 1. července 2020 nové podmínky tzv. nitrátové směrnice. Pravidla 5. akčního programu stanoví novela nařízení vlády č. 262/2012 Sb. (dále jen "nařízení"), která vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 277/2020 Sb., více zde.

Zákaz hnojení přes zimu podle § 6 nařízení je významným opatřením akčního programu, které bylo převzato i do požadavků na dotace AEKO a EZ (součást "minimálních požadavků na hnojení"). U žadatelů o uvedené dotace tak zákaz hnojení platí i mimo zranitelné oblasti. Zákaz se nevztahuje na skliditelné rostlinné zbytky, ani na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo jiném pobytu na zemědělském pozemku. Zákaz neplatí ani ve chmelnicích, vinicích, sadech a na zakrytých plochách; v těchto případech je však nutno respektovat doporučené pěstební technologie a na nezakrytých plochách i zákaz hnojení na sníh apod. (§ 7 odst. 12 nařízení).

V současné době nelze v některých oblastech hnojit kejdou apod., z důvodů značného úhrnu srážek v uplynulých týdnech a z toho vyplývajícího zamokření půdy. Zvláště ve východní polovině republiky je půda nasycena na 90–100 % polní kapacity, více zde. Za takové situace nelze reálně aplikovat zejména tekutá statková a kapalná organická hnojiva a tak vyprázdnit sklady před zimním obdobím. Kromě technické nemožnosti aplikace hrozí zvýšené riziko poškození půdní struktury. Navíc zde může nastat přímý rozpor s ustanovením § 9 zákona o hnojivech a § 7 odst. 12 nařízení (neaplikovat na půdu zaplavenou, přesycenou vodu atd.), promítnutým do povinného požadavku na hospodaření (PPH) 1/7. 

Z tohoto hlediska je třeba připomenout pravidla pro zákaz hnojení kejdou apod., i možné výjimky: 

  • Úprava začátku zákazu hnojení (tabulka č. 1 přílohy č. 2 k nařízení), od roku 2020 – začátek zákazu aplikace hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem v klimatických regionech (KR) 6 a 7 byl posunut o 10 dnů, takže je nyní stejný jako v klimatických regionech 0–5 (místo 5. 11. tedy zákaz hnojení začíná až 15. 11.).
  • Možné hnojení po začátku zákazu (§ 6 odst. 3), od roku 2020 – prodloužení možnosti aplikace hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem v příznivých podmínkách – na zemědělských pozemcích s průměrnou sklonitostí nepřevyšující 5 stupňů, a to v období nejdéle 14 dní od začátku období zákazu (tedy do 18. 11. v KR 8 a 9, nebo do 28. 11. v ostatních KR) a ve dnech, kdy průměrná denní teplota vzduchu je vyšší než 5 °C. Tuto skutečnost podloženou měřením potvrzeným Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) následně zemědělský podnikatel doloží pro účely kontroly Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZÚZ). Na základě podané žádosti ze strany zemědělského závodu zašle ČHMÚ potvrzení o průměrné denní teplotě vzduchu ve 2 m nad zemí, vztahující se ke dnům aplikace a k danému území. Cena potvrzení by neměla přesáhnout 1 000 Kč. Pokud jde o plánování aplikace hnojiv, tak vzhledem ke zvýšené dostupnosti meteorologických informací i přesnosti předpovědí počasí dnes již není problém získat poměrně spolehlivou předpověď vývoje teploty vzduchu na několik příštích dní, a to i v hodinových intervalech a pro libovolné místo v ČR. Z toho se dá dopředu s poměrně vysokou jistotou odhadnout průměrná denní teplota, kterou si zemědělci mohou sami vypočítat na základě předpovědi teploty vzduchu pro 7., 14. a 21. hodinu, a to podle obecně uznávaného vzorce (t7 + t14 + (t21 x 2)) / 4.  Pro zjednodušení se např. při přípravě portálu Agrorisk již uvažuje o naprogramování "semaforu", který by ukazoval na konkrétní lokalitě od 5. 11. do 28. 11. zelenou barvu pro možnost aplikace kejdy apod. ve dnech, kdy se dá očekávat průměrná denní teplota vzduchu nad 5 °C. Řada meteorologických portálů již dnes uvádí předpovědi teplot vzduchu v hodinových intervalech, např. Meteopress, Meteobox nebo Meteoskop. I při hnojení na uvedenou výjimku však musí být dodržena pravidla podle § 7 odst. 12 nařízení (neaplikovat na půdu zaplavenou, přesycenou vodu, promrzlou nebo pokrytou sněhem). 
  • Možnost nouzové aplikace (§ 6 odst. 4), výjimka již platila v předchozím období – jestliže dojde v obchodním závodě k havarijní situaci, postupuje se podle vyhlášky č. 450/2005 Sb. (havarijní vyhláška). Pokud tato situace v ustájovacích nebo skladovacích objektech nastane, je možná nouzová aplikace statkových a organických hnojiv i v období zákazu hnojení. Jedná se tedy o opatření pro bezprostřední zabránění havárie nebo odstranění jejích následků. Nouzová aplikace hnojiv je ale možná pouze na plochách vhodných k uložení statkových a organických hnojiv. Tedy mimo plochy, kde by tato hnojiva nebylo možné uložit před jejich použitím (mapová vrstva LPIS „Uložení hnojiv – detail“). Nouzovou aplikaci v období zákazu hnojení je třeba řádně zdokumentovat a oznámit kontrolnímu orgánu (ÚKZÚZ). Nouzová aplikace však nesmí být vyvolána nedostatečnou kapacitou skladovacích prostor. Plochy určené k případné nouzové aplikaci je vhodné preventivně uvést do havarijního plánu, např. při jeho aktualizaci. I při nouzové aplikaci však musí být dodržena pravidla pro hnojení podle § 7 odst. 12 nařízení (neaplikovat na půdu zaplavenou, přesycenou vodu, promrzlou nebo pokrytou sněhem).

Nové podmínky NS v LPIS

Začátkem října bylo dokončeno zapracování nových podmínek nitrátové směrnice (NS) v ČR do LPIS, a to jak na úrovni dílů půdních bloků (DPB), zemědělských parcel, tak i v mapě. Změny přináší novela nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, vydaná pod č. 277/2020 Sb. (platné znění). Účinnost změn je od 1. července 2020. 

Doporučujeme si nejprve na Portálu farmáře zkontrolovat, jestli nedošlo ke změnám v zařazení DPB v rámci zranitelných oblastí, dále jen ZOD (60 k.ú. přidaných do ZOD, 45 k.ú. vyřazených ze ZOD). Změny mohou rovněž nastat u některých DPB na hranici k.ú. v ZOD a mimo ZOD, neboť se změnil způsob jejich zařazení (místo převažujícího zařazení rozhodují 2 ha v ZOD). Dále upozorňujeme, že charakteristiky NS (klimatické regiony, aplikační pásma, výnosové hladiny atd.) jsou nově k dispozici i pro DPB mimo ZOD, neboť plnění určitých opatření vycházejících z NS tam může být vyžadováno z titulu jiných předpisů (dotace, režim konkrétního ochranného pásma vodního zdroje, …). Pro ostatní uživatele mimo ZOD nejsou požadavky NS závazné, ale samozřejmě se jimi mohou také řídit, za účelem snížení ztrát dusíku…

Podrobnosti naleznete zde.

 

Opakované pěstování kukuřice

Nově, od roku 2020 akční program zavádí v § 10 odst. 3 nařízení vlády omezení pěstování kukuřice v osevním postupu, kdy ve III. aplikačním pásmu nelze pěstovat tuto plodinu více než 2 roky po sobě. Na základě monitoringu obsahu minerálního dusíku v půdě na podzim bylo zjištěno, že po kukuřici zůstává ze sledovaných plodin největší množství reziduálního (zbytkového) minerálního dusíku v půdě. Na těchto pozemcích, pokud nebyl víceletý sled kukuřice přerušen, vzniká vyšší riziko vyplavení dusičnanů z půdy a tím i znečištění povrchových a podzemních vod. Tímto opatřením by mělo být zajištěno snižování rizika kumulovaného vyplavení dusíku za více let.

Kontrola max. dvouletého cyklu pěstování kukuřice začíná datem účinnosti 5. akčního programu, tedy dnem 1. 7. 2020. To znamená, že ve III. aplikačním pásmu se jako první kukuřice hodnotí kukuřice pěstovaná v roce 2020 a další kukuřici lze na daném zemědělském pozemku pěstovat ještě v roce 2021, přičemž v roce následujícím (2022) je nutné již plodinu změnit. Nezáleží tedy na tom, jaká plodina byla na daném zemědělském pozemku pěstována v roce 2019.

Vzhledem k tomu, že pozemky s kukuřicí (zemědělské parcely v LPIS) se mohou v rámci jednoho DPB posunovat nebo měnit tvar, je, s ohledem na praktickou stránku realizace (např. pásy plodin, nepřesné zasetí, posun hranic pozemku, přejezdy zemědělskou technikou), nastavena tolerance 10 % možného překryvu plochy kukuřice, a to v kterémkoliv roce pěstování. Tento překryv nebude považován za porušení požadavku.

Sled pěstování kukuřice je možné přerušit ozimou plodinou, která bude pěstována jako třetí hlavní plodina ve dvou letech. Typicky se jedná o pěstování ozimého žita sklizeného na senáž v následujícím roce, po kterém může být zaseta opět kukuřice. V tomto případě již není tato další kukuřice pěstována po kukuřici. Přerušení sledu pěstování kukuřice však není možné meziplodinou zapravenou na zelené hnojení, sklizenou na podzim nebo pěstovanou jako vymrzající. Mezi kukuřicí pěstovanou na siláž a na zrno není v rámci této podmínky uplatněn žádný rozdíl. Požadavek § 10 odst. 3 nařízení se týká i kukuřice pěstované ve směsi s jinou plodinou (slunečnice, čirok apod.).

KONTAKTY:

Ing. Jan Klír, CSc.
tel.: 603 520 684
e-mail: klir(a)vurv.cz

KONTAKTY NA AKREDITOVANÉ PORADCE VÚRV, v.v.i.:

Ing. Lada Kozlovská
tel.: 733 375 632
e-mail: kozlovska(a)vurv.cz